Krav maga: komplexní sebeobrana Michala Otipky

Michal Otipka je instruktor krav magy, jednoho z nejdrsnějších bojových umění na světě. I když pracovně působí ve zcela jiném byznysu – řekněme velmi harmonicky pohodovém – krav magu vnímá jako věc, přispívající k duševní pohodě. „Je to jako jin a jang,“ dodává s věčným úsměvem.

Ale problém mu to evidentně nečiní. Z obchodu si odskočí do tělocvičny, mezitím ještě stíhá učit na vysoké škole. Všechno ovšem začalo někdy na vysoké škole. Už předtím hodně sportoval, ale na vejšce se prostě kalí. „Dost sem přibral a taky mi ochabovaly zádový svaly,“ říká Michal a vzpomíná, jak se dva měsíce připravoval na zkoušky – v posteli. „Doktor mi řekl jestli nechci mít problémy se zády, ať začnu cvičit. Od malička jsem si chtěl zkusit bojový sporty, tak jsem šel do toho.“

Judo, jiu-jistu, kickbox... to všechno Michal vyzkoušel, ale pátral dál. Krav maga měla (a má) pověst nejefektivnějšího obranného systému, a protože byl vždycky víc do pohody než aby se pral, zůstal u toho. „Normální člověk je schopen se naučit krav magu za velice krátkou dobu. Na rozdíl od ostatních bojových sportů je krav maga sofistikovanější, komplexnější a propracovanější – a hlavně je prakticky použitelná. Dává to lidem návod na řešení všech situací, které se týkají sebeobrany – rodinné problémy asi krav maga nevyřeší.“ Musíte ale také přemýšlet o tom, co si můžete dovolit – krav maga má pověst nejdrsnějšího bojového umění, kterým můžete i zabít.

Podle Michala ovšem existuje jiná krav maga pro vojáky a jiná pro civilisty: „Nemůžete kvůli banální hádce člověka hned sestřelit. Krav maga vám ale dá širokou paletu možností – od té nejtvrdší na jednom pólu až po ty nejměkčí na druhém pólu. Je to jako se znalostí jazyka: čím mám širší slovní zásobu a čím víc se můžu vyjadřovat, tím líp vyjádřím své dojmy a pocity a tím větší mám šanci přesvědčit toho druhého v debatě. Až na to, že tohle není debata verbální ale fyzická.“ Civilní krav maga je také pestřejší: přece jen v armádě je to často buď/anebo, kdežto když jdete normálně do hospody a někdo začne prudit, můžete ho odstrčit, zpacifikovat, nebo utéct – to doporučuje Michal Otipka nejčastěji. „Základní zásada vždycky zní: pokud můžete, zdrhejte. To bolí nejmíň a jde to udělat stokrát za sebou a funguje to pořád stejně dobře. Nejlepší je se problému vyhnout, a když se mu nemůžu vyhnout, tak ho vyřešit a rychle zmizet.“ Někdy to ovšem nejde, a pak musí nastoupit krizová varianta. „Jsou situace, kdy to dobré slovo nevyřeší a utéct není kam. Zní to strašně a nehumánně, ale pokud toho útočníka nezpacifikujete, je to na úkor vaší bezpečnosti. Příklad: máte rodinný domek, spíte s manželkou a dětmi v prvním patře, dole slyšíte šramot, tak tam jdete a načapáte zloděje. Vytáhne na mě nůž, já mu ten nůž vyrazím z ruky, vezmu ho židlí, on padne na zem a co pak? Seberu se a uteču? Budu čekat, až vytáhne nějakou další zbraň? Nebo vezmu tu židli a dám mu ještě dvě? Nejsem žádný primitiv, když zvolím tu poslední variantu. Je to jeho bezpečnost proti mojí bezpečnosti. Nezapomeňte ale, že se bavíme o obraně. Do takové situace se může dostat – a občas dostane – každý.“

A každý se samozřejmě může také na takové situace naučit reagovat. Do pražských skupin chodí všechny věkové skupiny, od dětí, kterým ještě nebylo ani deset, až po seniory se šesti křížky na krku. „Samozřejmě děti cvičí jinak,“ usmívá se Michal. „Cílem je zachovat dětství co nejdéle. Krav maga jim ale pomáhá rozvíjet psychomotorické dovednosti, děti se učí hýbat, uhýbat, udeřit a kopnout… musíš je připravit na to, aby uměli odhadnout situaci, aby věděli, že než půjdou k průchodu tak se mají rozhlídnout, že by neměli mluvit s cizíma lidma, když je bude někdo někam tahat tak mají křičet o pomoc, když je bude někdo obtěžovat aby ho odstrčili, když někdo bude ubližovat slabšímu aby se ho zastali… Na druhé straně máme třeba také účastníky kterým je přes šedesát let. Taky je to musí bavit, taky se chtějí něco naučit a zasadit sebeobranu do reálného rámce – důchody sice nejsou nic moc, ale i ty jim může někdo chtít sebrat. Krav maga je opravdu univerzální sebeobrana pro každého.“

Michal Otipka ovšem může učit všechny. Vojáky, speciální jednotky, policajty, úplně normální kluky a holky. Metody výcviku a základ jsou podobné, aplikace se samozřejmě lisí. A záleží také na tom, co od toho lidé čekají. Někdo se chce udržet v kondici, někdo se chce bránit a někdo může být zase hodně agresivní – to, že bojové sporty přitahují nejrůznější typy, je věc známá. Tady má ale Michal Otipka jasno: pokud jste nácek nebo ultralevičák, na krav magu zapomeńte. Pokud nemáte čistý trestní rejstřík, ani se neobtěžujte chodit. „Politiku necháváme přede dveřmi,“ říká Michal rezolutně. „Navíc i když většina bojových sportů jsou kontaktní sporty, což tyhle typy přitahuje, my tam máme ten kontakt výrazně méně. Nejdříve se musíte naučit pohyb, reakce, situace... sparingy přicházejí až později.“

Takže pokud máte zájem, tak www.kravmaga.cz. Přijďte se podívat!